Blog
Skoro jakoby se s nabytím účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů s tématem whistleblowingu roztrhl pomyslný pytel. Je o něm slyšet. A v některých případech třeba i ve smyslu, že se téma příliš nafukuje. Pojďme si společně vysvětlit, co whistleblowing je, proč je důležitý a proč byste ho neměli přejít mávnutím ruky. Ať už jste zaměstavaltem či nikoli.
Whistleblowing v překladu znamená zapískání na píšťalku. Použití píšťalky ve většině situací značí upozornění na něco zakázaného. Na něco, co bychom v rámci pravidel dané situace a místa dělat neměli. A je jedno, zda na ni zrovna píská plavčík, sportovní rozhodčí nebo zaměstnanec. Termín whistleblowing odkazuje právě na situaci, kdy zaměstnanec - ať už současný nebo bývalý - upozorní na neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti.
4 povinnosti zaměstnavatele
Proč na něco tak samozřejmého, jako je oznámení nezákonných praktik, potřebujeme samostatný výraz, oznamovací systémy a dokonce zákon? Co se může zdát v teorii jako samozřejmý krok, nabývá v praxi velmi různých podob. Ty by bez zavedení opatření dost možná vedly ke skutečnosti, že se na problém nikdy nepřijde. Nebo přijde, ale mnohem později a s větší škodou.
Zákon o ochraně oznamovatelů a s ním spojené povinnosti mají smysl především proto, že si dávají za cíl vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém je možné svobodně na problém upozornit. S co možná největším minimalizováním rizik, která by tím pro whistleblowera, česky oznamovatele, mohla vzniknout. Zároveň zajišťují, aby zaměstnanci věděli, kam a na koho se obrátit.
V souvislosti se zákonem o ochraně oznamovatelů existují 4 základní povinnosti:
- Zákaz odvetných opatření.
- Zavedení oznamovacího vnitřního systému.
- Určení příslušné osoby.
- Informační povinnost.
Pokuta až 1 mil. Kč
Na koho se zákon o ochraně oznamovatelů vztahuje, není tak jednoduché určit. Ovšem zákaz odvetných opatření, se vztahuje na všechny zaměstnavatele. Pravidlo tohoto zákazu je jednoduché, avšak zásadní. Zaměstnanec by měl oznámení podávat s vědomím, že za svou snahu udělat správnou věc, nebude potrestán. Zaměstnavatel nesmí nijak perzekuovat zaměstnance, který oznámení podal. Neprodloužení pracovní smlouvy, odvolání z vedoucí funkce nebo nepřiznání odměn nepřichází v úvahu. Pokud by se tak přeci jen stalo, hrozí zaměstnavateli pokuta až 1 milion Kč.
Ostatní povinnosti se vztahují na zaměstnavatele, jejichž počet zaměstnanců přesahuje 50 osob.
Informovanost jako základní krok
Každý povinný subjekt musí v souvislosti se zákonem o ochraně oznamovatelů poskytnout svým zaměstnancům potřebné informace. Ty musí být přístupné dálkově. Nejlepším místem proto zpravidla bývá přímo webová stránka. Mezi informacemi by nemělo chybět:
- Jak oznamovat. Zaměstnanec by měl mít přístup k informacím ohledně možných způsobů oznámení prostřednictvím interního oznamovacího systému. Uvedena by měla být i zmínka o tom, jak oznámení podat přímo ministerstvu spravedlnosti.
- Kdo je příslušná osoba. Včetně jejích kontaktních údajů.
- Zda je přijímání oznámení omezeno a jak. Typicky se může jednat o skutečnost, kdy jsou vyloučena oznámení osob, které nejsou a nebyly zaměstnanci povinného subjektu.
Interní a externí oznamovací systém
Interní oznamovací systém by měl nejen řešení oznámení zefektivnit, ale také přispět k budování důvěry. V České republice funguje hned několik platforem, na které se povinné subjekty mohou obrátit. Jednou z nich je třeba Nenech to být. Takové platformy poskytují mnoho výhod. Například tu, že celý proces přijímání oznámení převezmou.
Vedle nich existuje i externí oznamovací systém spravovaný ministerstvem spravedlnosti. Slouží především oznamovatelům, jejichž zaměstnavatelé nemají povinnost zřídit interní oznamovací systém.
Oznámení podána prostřednictvím interního či externího oznamovacího systému přijímá vždy příslušná osoba. Jejím úkolem je posoudit, zda je oznámení důvodné. Jinými slovy, zda spadá pod zákon o ochraně oznamovatelů, či nikoli. Příslušnou osobou může být jakákoliv fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. Ovšem při jejím výběru je třeba myslet na to, že se musí vyznat nejen v zákoně o ochraně oznamovatelů, ale i v předpisech, na které tento zákon odkazuje.
Podání a posouzení oznámení
Klíčovým faktorem v celém procesu je skutečnost, že k oznámení a k totožnosti zaměstnance má přístup pouze příslušná osoba. Ta přijetí oznámení do 7 dnů oznamovateli potvrdí a do 30 dnů i posoudí. Ve výjimečných případech se může lhůta posunout o dalších 30 dnů. Ovšem takový postup lze opakovat pouze dvakrát.
Zpravidla nastávají tři situace. Příslušná osoba:
- Zjistí, že oznámení nespadá pod zákon o ochranu oznamovatelů a sdělí to oznamovateli.
- Dojde k závěru, že oznámení není důvodné a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.
- Vyhodnotí, že je oznámení důvodné a navrhne povinnému subjektu, tedy zaměstnavateli, opatření k nápravě.
O whistleblowingu i dalších tématech pravidelně informujeme na našem Linkedin profilu. Pokud by vám více vyhovovalo si něco poslechnout, pusťte si video z našeho webináře pro školy.
Kdybyste přeci jen měli pocit, že potřebujete ještě něco vědět nebo s čímkoliv pomoct, neváhejte nás kontaktovat.
