Blog

Pochopí český spotřebitel, že "rezervuji" znamená "uzavírám smlouvu"?

3. 5. 2022

Směrnice EU o právech spotřebitelů požaduje, aby spotřebitel při učinění online objednávky výslovně vzal na vědomí, že se objednávkou zavazuje k zaplacení. Ta samá směrnice uvádí, že ze slovního spojení "objednávka zavazující k platbě" by spotřebitel svou povinnost bez dalšího měl pochopit. Ale co když prodejce pojmenoval příslušné tlačítko v online nákupním procesu jinak? Třeba "rezervace" nebo "kupuji"?


Představme si konkrétní situaci. Zákazník si přes booking.com z pohledu hotelu koupil ubytování v hotelu, a to tak, že po shlédnutí obrázků a výběru druhu pokoje a počtu nocí klikl na tlačítko „Rezervuji“, dále zadal své osobní údaje a jména osob, které ho budou doprovázet, a následně klikl na tlačítko „Dokončit rezervaci“. K ubytování se zákazník nedostavil. Hotel mu vyčíslil storno, které ale zákazník neuhradil, a spor byl na světě. Přesně to se v Německu stalo a německý soud si s tímto z pohledu online prodejce zdánlivě banálním sporem nevěděl rady, protože směrnice o ochraně spotřebitele hovoří o "objednávce zavazující k platbě" nikoliv o "rezervaci". Zasahovat musel Soudní dvůr EU a rozsudek je nyní dohledatelný jako C‑249/21 Fuhrmann-2-GmbH.


Podle rozsudku Soudního dvora je slovní spojení „objednávka zavazující k platbě“ ve směrnici uvedeno jako příklad. Lze tedy použít i jiné pojmenování. Ovšem, musí to být taková formulace, která upozorní na skutečnost, že podáním objednávky vzniká spotřebiteli povinnost zaplatit obchodníkovi; v opačném případě není daný spotřebitel smlouvou ani objednávkou vázán. Formulace přitom musí být pro spotřebitele naprosto jednoznačná. Spotřebitel musí být schopen pochopit svůj závazek z formulace samotné bez potřeby posuzování dalšího kontextu.

Protože Soudní dvůr EU nezná charakteristiku německého spotřebitele, příkázal německému soudu, aby si sám určil, zda je výraz „rezervace“ v německém jazyce jak v běžném jazyce, tak v povědomí průměrného spotřebitele nutně a systematicky spojován se vznikem platební povinnosti. Pokud německý soud odpoví na otázku kladně, vyhraje ve sporu online prodejce. V opačném případě zvítězí spotřebitel a němečtí prodejci budou hojně přejmenovávat svá tlačítka.


Jaká je z toho lekce pro české online prodejce? Český soud se stejným sporem ještě nezabýval. Pro česko ale platí stejná směrnice EU, a proto by měl český soud identický úkol: zjistit, zda je formulace "rezervace" v běžném jazyce a v povědomí průměrného českého spotřebitele nutně spojována se vznikem platební povinnosti. Popravdě, nejsme si odpovědí jisti, a proto již léta doporučujeme všem online prodejcům uchýlit se k neprůstřelnému termínu "objednávka zavazující k platbě". V reakci na rozsudek Fuhrmann-2 musíme naše doporučení podtrhnout!


Chcete zkontrolovat Váš online nákupní proces z pohledu spotřebitelské a jiné legislativy? Kontaktujte nás.