Blog

Soud zrušil rozhodnutí VZP o zamítnutí úhrady léčivého přípravku

3. 8. 2020

Opětovně se nám podařilo uspět u Městského soudu v Praze s případem mimořádné úhrady léčivého přípravku. Tentokrát šlo o úhradu léčivého přípravku Lorviqua, který byl ošetřujícím lékařem indikován k léčbě rakoviny plic v 6. linii léčby.

Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí VZP, kterým byla zamítnuta žádost pacientky o výjimečnou úhradu léčby léčivým přípravkem Lorviqua podle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Městský soud je toho názoru, že VZP nesprávně posoudila splnění podmínek výjimečné úhrady a o žádosti pacientky bude muset rozhodnout znovu.

Pacientka podala žádost o výjimečnou úhradu léčivého přípravku Lorviqua k léčbě rakoviny plic. VZP žádost pacientky zamítla s tím, že pacientka nesplňuje podmínky pro výjimečnou úhradu léčby. Pacientka se bránila podáním odvolání a následně podáním správní žaloby k Městskému soudu v Praze. Léčbu si po dobu trvání správního i soudního řízení hradila sama. Dle vyjádření ošetřujícího lékaře by se konce sporu s VZP bez podání léčby na základě vlastní úhrady s největší pravděpodobností vůbec nedožila.

Městský soud nakonec žalobě pacientky vyhověl a rozhodnutí VZP zrušil. V rozsudku uvedl, že podmínku výjimečnosti případu považuje za splněnou. Dle Městského soudu z průběhu dosavadních 5 linií léčby vyplývá, že přes nasazenou léčbu opakovaně docházelo k progresi onemocnění, které bylo navíc komplikováno dalšími onemocněními pacientky. Podle soudu dosavadní neúčinnost nebo intoleranci aplikované léčby lze považovat za výjimečné ve smyslu § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění.


Městský soud zároveň zpochybnil závěr VZP, že v 6. linii léčby pacientky mohly být podány také jiné léčivé přípravky. Naopak uvedl, že právě léčivý přípravek Lorviqua představoval jedinou možnost léčby s ohledem na zdravotní stav pacientky. Tímto se ztotožnil s opakovaně vyjádřeným stanoviskem ošetřujícího lékaře pacientky.