Koronarada 20 - Zákazník už nemůže odmítnout voucher na zájezd, ale …

Na jaké termíny zájezdů zákon dopadá?
Zákon se použije na všechny zájezdy s termínem zahájení od 20. 2. 2020 do 31. 8. 2020.

Jak zákon pomáhá?
Zákon pomáhá v situacích, kdy má cestovka aktuálně povinnost vrátit zákazníkovi peníze za zájezd. Ze zákona vyplývá, že cestovka může svůj peněžitý dluh přeměnit na poukaz na zájezd. Využitím poukazu na zájezd povinnost cestovky vrátit zákazníkovi peníze zaniká.

Zákon má ale své „mouchy“, z nichž některé jdou k dobru cestovkám a jiné zákazníkům. Uvádíme příklady některých z nich. Základním předpokladem uplatnění zákona je, že cestovka dluží zákazníkovi peníze v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § 2535 nebo § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku. Avšak, jak pravidelní čtenáři koronarad ví, plno situací se podle našeho názoru pod zmíněné paragrafy nevejde. Situace, které jsou sporné, návrh zákona výslovně neřeší. V těchto případech tedy cestovky pravděpodobně mohou uplatňovat voucherovou politiku odlišnou od současného návrhu zákona.

Zákon zavádí tzv. ochrannou dobu. Je to doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem. Ochranná doba běží ode dne doručení poukazu na zájezd zákazníkovi a končí nejpozději 31. 8. 2021. V praxi ale ochranná doba podle návrhu končí, jestliže pořadatel nenabídl zákazníkovi náhradní zájezd do 30 dnů ode dne, kdy zákazník požádal pořadatele o nabídku náhradního zájezdu. Co když ale zákazník „zítra“ požádá o náhradní zájezd? Předpokládáme, že pro cestovku bude stále velmi obtížné jej za stávající situace do 30 dnů nabídnout.
Cestovka nástroj ochranné doby podle návrhu nemusí využít. To nás vede opět k závěru, že cestovka si může vést jinou než zákonem umožněnou politiku.

Jestliže cestovka zákon využije, lze poukaz vystavit jen na tzv. ochrannou dobu. Poukaz na zájezd vystavený podle návrhu zákona tedy nemůže mít delší platnost než do 31. 8. 2021.

Některé, tzv. zvláště citlivé osoby, mohou poukaz na zájezd odmítnout. Jde o zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, je veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, jde o těhotnou ženu, osobu čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo o osobu starší 65 let nebo je ke dni doručení oznámení cestovky o využití ochranné doby nejméně 30 dnů na tzv. překážkách práce podle § 208 a 209 zákoníku práce. Odmítnutí je ale na vůli zákazníka. Jestliže chce například senior svou cestovku podpořit převzetím voucheru, může.

Návrh zákona počítá s tím, že po vystavení poukazu zákazník v době platnosti poukazu požádá cestovku o zájezd, a ta mu do 30 dnů nabídne náhradní zájezd, stejné nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána v původní smlouvě o zájezdu. Je-li navrhovaný náhradní zájezd stejné jakosti, nesmí pořadatel požadovat od zákazníka nad rámec poukazu na zájezd doplacení případného rozdílu v ceně oproti původní smlouvě o zájezdu. Je-li navrhovaný náhradní zájezd vyšší jakosti, je zákazník povinen zaplatit rozdíl v ceně jen tehdy, jestliže pořadatel zákazníkovi nabídl současně také zájezd stejné jakosti a zákazník této nabídky nevyužil.

V případě, že zákazník nepožádá pořadatele o náhradní zájezd do konce ochranné doby nebo nevyužije nabídky pořadatele k uzavření smlouvy o zájezdu, vrátí pořadatel zákazníkovi veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby. Členové ACK si již brzo k návrhu budou moci přečíst více.