Blog
Není-li některá ze služeb zahrnutých v zájezdu poskytnuta v souladu se smlouvou o zájezdu, má zájezd vadu a zákazník má nárok na slevu přiměřenou rozsahu a trvání vady. Jak je to ale v případě, že služby zahrnuté v zájezdu jsou nějakým způsobem dotčeny omezeními přijatými z důvodu COVID-19? Jde i v takovém případě o vadu zájezdu s nárokem na slevu?
Problematikou nároku na slevu z ceny zájezdu v souvislosti s omezeními z důvodu COVID- 19 se v nedávné době zabývala německá judikatura. Vybrali jsme pro vás 3 rozsudky německých soudů, ze kterých vyplývá, že omezení přijatá z důvodu COVID-19 patří do určité míry mezi běžná životní rizika, která, nebylo-li ve smlouvě o zájezdu dohodnuto jinak, nezakládají nárok na slevu z ceny zájezdu. Pokud ale takové omezení již podstatně zasahuje do služeb zahrnutých v zájezdu a narušuje tak jeho rekreační funkci, sleva z ceny zájezdu zákazníkovi přísluší.
Uzavřené hotelové restaurace z důvodu pandemie COVID-19 představují běžná životní rizika a nezakládají nárok na slevu z ceny zájezdu (Rozsudek Okresního soudu v Hannoveru ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 552 C 7861/20)
Žalobce si v únoru roku 2020 rezervoval zájezd do Mexika na 15. – 27. března téhož roku. Kvůli pandemii COVID-19 byl však nucen dovolenou předčasně ukončit a odletět zpět do Německa již 21. 3. 2020, tedy o 6 dní dříve. Požadoval tedy vrácení ceny za těchto 6 dnů a také 15% slevu z celkové ceny zájezdu odůvodněnou tím, že během jeho pobytu v resortu byla omezená nabídka stravování, protože některé restaurace byly v souladu s covidovými opatřeními uzavřeny.
Soud žalobci přiznal nárok na vrácení ceny zájezdu za nevyužitých 6 dnů zájezdu a k tomu navíc i poměrnou část nákladů na let. Vrácení části nákladů na letenku odůvodnil tím, že je-li pobyt v destinaci zkrácen, jsou i náklady na let o to ztracenější investicí, i když je samotný let v pořádku.
Nárok na slevu z ceny zájezdu s odkazem na omezené stravovací možnosti však soud žalobci nepřiznal. Cestovní kancelář sice odpovídá za všechny vady zájezdu bez ohledu na zavinění, avšak jen za vady takových služeb, které byly ujednány ve smlouvě o zájezdu. Je-li vada způsobena obecným životním rizikem jako tomu bylo v tomto případě, nelze požadovat slevu z ceny zájezdu.
Značná omezení v hotelu kvůli COVID, která zjevně narušují rekreační funkci dovolené, nejsou běžná životní rizika a zakládají nárok zákazníka na slevu z ceny zájezdu (Rozsudek Okresního soudu v Düsseldorfu ze dne 26. 2. 2021, 37 C 414/20)
Žalobce si pro sebe a svou rodinu v prosinci roku 2019 rezervoval zájezd do Portugalska na červenec 2020. Během pobytu v hotelu byl z důvodu covidových opatření značně omezen přístup do bazénů a jídelních prostor. V hotelu byl otevřen pouze jeden bazén, na jehož využití si bylo třeba udělat s předstihem rezervaci. Jídelna nefungovala formou bufetu, a tak musela rodina pokaždé čekat na jídlo cca 45 minut.
V této věci soud přiznal žalobci nárok na vrácení 20% z původní ceny zájezdu. Výši slevy z ceny zájezdu vyměřil podle vztahu mezi zamýšleným využitím cesty jako rekreační dovolené a jejím znehodnocením. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že vady zájezdu vzniklé omezeními z důvodu COVID-19 zde překračují rozsah běžných každodenních poruch, které je třeba akceptovat bez nároku na slevu, a nepředstavují tak běžná životní rizika. Soud uvedl, že v tomto případě došlo ke značnému narušení rekreační funkce dovolené.
Kontakt se zaměstnancem nakaženým COVID není vadou zájezdu a nezakládá nárok na slevu z jeho ceny. (Rozsudek Okresního soudu v Hannoveru ze dne 12. 4. 2021, 570 C 12046/20)
Žalobkyně si pro sebe a svou rodinu zaplatila zájezd do hotelového střediska v Rakousku na období od 26. 6. – 6. 7. 2020. Po příjezdu do resortu se u jednoho z hotelových zaměstnanců projevila nákaza virem COVID-19 a existovalo podezření, že se rodina nakazila také. Od místních úřadu dostali na výběr ze dvou možností: a) zůstat v resortu po zbytek dovolené v karanténě a b) resort neprodleně opustit a vrátit se nejkratší cestou domů. Zvolili možnost b) a dne 29. 6. na oficiální příkaz středisko opustili. Žalobkyně požadovala vrácení celé ceny zájezdu, odškodnění za promarněný čas na dovolenou a náhradu nákladů na cestu zpět domů.
Soud nárokům žalobkyně nevyhověl a své rozhodnutí odůvodnil tím, že v tomto případě nevznikla žádná vada zájezdu. Vada zájezdu existuje pouze tehdy, nemá-li zájezd smluvenou kvalitu, nenaplňuje-li účel zájezdu nebo nemá-li srovnatelnou kvalitu jako obdobné zájezdy. Kontakt s lidmi infikovanými COVID-19 a vydání oficiálního příkazu k opuštění střediska je běžným životním rizikem. Cestovní kancelář neodpovídá za události, které jsou běžným životním rizikem a jsou mimo služby dohodnuté ve smlouvě o zájezdu. Ve smlouvě o zájezdu totiž nebylo sjednáno, že žádný ze zaměstnanců nebude infikován, ani že proti cestujícím nebude vydán oficiální rozkaz, který by je nutil odcestovat.
Zmíněné rozsudky jsou prvními vlaštovkami. Lze na jejich základě soudit, že nikoli za všechna covidová omezení budou soudy ochotny přiznávat slevy. Existují zde běžná životní rizika, za která nenese odpovědnost cestovní kancelář v rámci své objektivní odpovědnosti za poskytnutí smluveného zájezdu. Na druhou stranu je potřeba upozornit, že se jedná o rozsudky okresních soudů, které mohou být případně změněny vyššími soudními instancemi. V případech vad zájezdu bude stejně jako v případech odstoupení od smlouvy o zájezdu (o judikatuře na toto téma jsme již také informovali v článku První pravomocný rozsudek k odstoupení od zájezdu v souvislosti s koronavirem a článku Zrušení zájezdu z důvodu koronaviru: zákazník musí zaplatit storno) třeba zkoumat okolnosti konkrétního případu. Podle zmíněné judikatury bude třeba zkoumat, zda dopady omezení na čerpání zájezdu mají podobu jen běžného životního rizika nebo již svým rozsahem zjevně narušují rekreační funkci. Nevíte, zda máte zákazníkovi dát slevu z ceny zájezdu? Kontaktujte nás.
