U koho si může pojištěný stěžovat na způsob vyřízení pojistné události pojišťovnou?

Uzavřením pojistné smlouvy se pojišťovna zavazuje vyplatit pojistné plnění v případě, že nastane událost krytá pojištěním. V praxi se však stává, že pojišťovna nevyplatí pojistné plnění v plné výši nebo dokonce nechce platit vůbec. Dalším problémem může být nereagování pojišťovny na podněty pojištěného nebo nepřiměřená prodleva v komunikaci. Jak a kde se může pojištěný bránit, jestliže není spokojen se způsobem řešení své pojistné události?

Možnosti pojištěného se liší v závislosti na tom, o jaký typ pojištění se jedná a také v závislosti na tom, zda pojištěný vystupuje v postavení spotřebitele.

Podat stížnost přímo u pojišťovny

Jestliže pojištěný není spokojen s řešením své pojistné události, měl by se primárně se stížností obrátit přímo na svoji pojišťovnu. Ve stížnosti adresované pojišťovně je vhodné sdělit svůj nesouhlas se způsobem vyřízení pojistné události a případně požádat o nové šetření této události. Pokud pojišťovna na stížnost nereaguje, nebo jí zamítne, je na místě se obrátit na právníka se specializací v tomto oboru a s pojišťovnou nadále komunikovat prostřednictvím právního zástupce. Takový postup má obvykle za následek skutečnost, že spor končí ještě před zahájením soudního řízení.

Podat návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu s pojišťovnou

Tuto možnost může pojištěný využít tehdy, je-li zároveň v postavení spotřebitele. Spotřebitelem je fyzická osoba, která nejedná ve vztahu k pojišťovně v rámci své vlastní podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Cílem mimosoudního řešení je dospět ke smírnému ujednání sporu mezi stranami. Podmínkou pro jeho zahájení je tedy skutečnost, že spotřebitel ještě nepodal v téže věci žalobu k soudu či neuzavřel s pojišťovnou ve věci dohodu o mimosoudním narovnání. Další důležitou podmínkou je, že se pojištěnému nepodařilo domoci svých práv přímo u pojišťovny. 

Podání návrhu i samotné mimosoudní řešení spotřebitelských sporů není zpoplatněno a náklady s tím spojené si nesou strany samy. Návrh je možno podat do jednoho roku ode dne, kdy pojištěný uplatnil své právo u pojišťovny poprvé.  Mimosoudní řešení sporu končí zásadně do 90 dnů od jeho zahájení.

Na jaký orgán se může pojištěný spotřebitel obrátit? Záleží na tom, zda předmětem stížnosti je nárok z titulu životního nebo naopak neživotního pojištění.

Životním pojištěním se rozumí pojištění fyzické osoby pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo jiné skutečnosti, která se týká změny osobního postavení. Ale pozor, nespadá sem pojištění pro případ nemoci či úrazové pojištění. Pokud se tedy pojištěný domáhá nároků ze sjednaného životního pojištění, může návrh na zahájení mimosoudního řešení sporu podat u Finančního arbitra ČR.

Do neživotního pojištění spadá např. pojištění majetku, havarijní pojištění, povinné ručení, pojištění pro případ nemoci či úrazu nebo pojištění odpovědnosti za škodu. V případě, že pojištěný spotřebitel řeší spor ze sjednaného neživotního pojištění, může podat návrh na zahájení mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce (ČOI), která je obecným orgánem ochrany spotřebitele. Spor z neživotního pojištění je dále příslušná řešit Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven, do jejíž působnosti však nepatří spory ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu.

Podat podnět k České národní bance (ČNB)

ČNB vykonává v zájmu ochrany pojištěných dohled nad dodržováním povinností pojišťoven. Jejímu dohledu podléhají všechny pojišťovny provozující svou činnost na území České republiky. Cílem dohledu však není nahrazovat činnost soudů či arbitráží při rozhodování sporů mezi pojišťovnami a jejími zákazníky, ale ochrana finančního trhu jako celku – např. kontrola, zda pojišťovna provozuje pojišťovací činnost v souladu se zákonnými požadavky. Podání podnětu k prošetření činností pojišťovny tak pojištěnému nepomůže vyřešit jeho konkrétní spor s pojišťovnou. Zjistí-li ČNB v rámci dohledu nad pojišťovnou nedostatky, může pojišťovně uložit opatření k nápravě. Mezi sankční opatření patří pokuta, pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných smluv a ve výjimečných případech také zavedení nucené správy či odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti.

Nejste spokojeni se způsobem řešení své pojistné události pojišťovnou? Chcete podrobnosti svého případu a jeho řešení individuálně konzultovat s odborníky? Kontaktujte nás.